Kostnice
UPOZORNĚNÍ: Toto jsou jediné oficiální stránky nížkovské kostnice. Za údaje na jiných webech neručíme. Podle našich návštěvníků se někdy objevují zastaralé, zveličené nebo jinak zkreslené informace o nížkovské kostnici. Naše kostnice například v žádném případě není největší v České republice, a to ani velikostí stavby, ani počtem ostatků. Například v naší nejznámější kostnici v podzemní části kaple Všech svatých v Kutné Hoře - Sedlci se nacházejí ostatky zhruba šedesáti tisíc lidí, což je asi desetkrát více než v Nížkově. V kostnici pod kostelem sv.Jakuba v Brně byly před zahájením oprav a zpřístupněním uloženy ostatky asi padesáti tisíc lidí. Naše nížkovská kostnice je mnohem menší než dvě zmíněné. V další známé kostnici v Mělníce jsou uloženy ostatky asi dvojnásobně většího počtu lidí, než v Nížkově. Snad bychom tedy mohli říci, že kostnice v Nížkově je kostnicí střední velikosti.
Můžeme se ale určitě "pochlubit" tím, že nížkovská kostnice je co do počtu ostatků největší známou kostnicí na Přibyslavsku (i když někdo by mohl říci, že je třetí nejmenší, což je také pravda).
Z dějin kostnice
Postavena byla v letech 1708-1709 z popudu polenského děkana Jana Haberlandta, tehdejšího správce nížkovské farnosti. Stavbu provedl stavitel Václav Klusáček. Zřejmě záhy po dokončení bylo do kostnice uloženo poměrně velké množství starších ostatků, z nichž zatím nejstarší byly datovány do 13. století (podrobněji viz níže).
Později, za tereziánských válek v letech 1740 – 1748, války o habsburské dědictví 1740 – 42 a v době sedmileté války 1756 – 63 se v oblasti Nížkova pohybovala mnohá vojska. Po porážce císařské armády u Chotusic a Kladska byly ranění z obou stran sváženi do provizorních špitálů a lazaretů v Čechách, zejména na Českomoravské vrchovině. Zde hojně propukaly nakažlivé choroby, na které pak nemocní i jejich ošetřovatelé umírali. Nížkov lze s jistou nadsázkou označit za jedno velké pohřebiště, pohřbívalo se na mnoha místech, podél cest, na poli, do podzemních chodeb a šachet. Kosti byly pak byly podle tradice převáženy do „země posvěcené‟, do nížkovské kostnice. Podle průzkumu týmu profesora Troníčka z Československé akademie věd se zde nachází kosterní pozůstatky asi z 5 až 8 tisíc osob. Ostatky uložené v kostnici měly podle tradice patřit jak vojákům armád znepřátelených stran, tak místním, kteří zemřeli nakaženi, nebo pro ně prostě nezbylo místa na hřbitově. Jenže i v případě nížkovské kostnice se ukázalo, že může být docela velký rozdíl mezi tradicí a výsledky exaktních přírodovědeckých výzkumů.
Nové výzkumy, kterých se v říjnu 2016 ujal prof. MUDr. Václav Smrčka, CSc. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se svými spolupracovníky, přinášejí velmi zajímavá zjištění ohledně kosterního materiálu, uloženého do nížkovské kostnice. Mimo jiné byl v rámci těchto výzkumů odebrán vzorek ostatků k datování radiokarbonovou metodou - podle výsledku analýzy tento vzorek s vysokou pravděpodobností spadá do let 1307-1363. I další vzorek, tentokráte se stopami po prodělaném onemocnění tyfem, byl stejnou metodou datován do 14. století. Tomuto datování části uložených ostatků do 14. století nasvědčuje i charakter některých zranění. Tyto dva vzorky byly odebrány ze dvou hranic kostí, vzdálenějších ode dveří.
Další dva vzorky, tentokrát z hranic kostí bližších ke dveřím, byly radiokarbonovou metodou datovány do konce 12. století (okolo roku 1180) a do 13. století. Dva vzorky z menších bočních hranic byly datovány rovněž do středověku. Zatím poslední vzorek z kostnice spadá svým datováním do doby o něco pozdější než šest předchozích (mezi konec 15. století a začátek 17. století). Celkem tedy již proběhla datace sedmi vzorků kostí, díky čemuž patří nížkovská kostnice v tomto ohledu k nejprobádanějším v Česku.
Provedená datování částečně zpochybňují dosavadní hojně tradované představy o tom, že by stáří všech nebo téměř všech uložených ostatků mělo spadat do období tereziánských válek. Jak to tak někdy bývá, tento objev otevírá mnoho nových otázek.
Zdá se tedy, že v kostnici jsou uloženy ostatky lidí, kteří žili a zemřeli přinejmenším v době středověku a počátku novověku (konec 12., 13., 14. a 16. století) a dosti pravděpodobně také ostatky lidí, žijících v době tereziánských válek.
OTEVÍRACÍ DOBA
Během poutě (každoročně o 3. neděli velikonoční)
V roce 2024 o pouti v neděli 14. dubna v čase od 9:30 do 11 hod. a od 13 do 16 hod.
V sobotu 13. dubna 2024 bude kostnice uzavřena, ale během dne je možno nahlédnout doivnitř přes mříž.
Květen
Sobota 14.00-17.00
Neděle a státní svátky 14.00-17.00
V uvedené hodiny lze zpravidla navštívit také přilehlý farní kostel sv. Mikuláše.
Nedojde-li ke sněhové kalamitě nebo jiné nepředvídané události, plánujeme první den otevření kostnice v letní sezóně 2024 na 1. května 2024.
POZOR: V neděli 5. května 2024 bude z technických důvodů možná omezena otevírací doba kostnice. Může se stát, že bude otevřena později, než od 14 hodin. Děkujeme za pochopení
Pokud některé dny bude z personálních nebo jiných důvodů zavřeno, budeme se tato uzavření snažit avizovat na těchto stránkách s alespoň pětidenním předstihem.
Letní sezóna (červen - září)
Sobota 14.00-17.00
Neděle a státní svátky 14.00-17.00
V uvedené hodiny lze zpravidla navštívit také přilehlý farní kostel sv. Mikuláše.
Pokud některé dny bude z personálních nebo jiných důvodů zavřeno, budeme se tato uzavření snažit avizovat na těchto stránkách s alespoň pětidenním předstihem.
!!!Pozor!!!
Případná aktuální omezení shora uvedené otevírací doby kostnice budou uváděna na tomto místě.
Bude-li to v našich možnostech, pokusíme se větším skupinám (zvláště pak dětským táborům, školním výletům, turistickým výpravám apod.) vyhovět v případě zájmu o otevření kostnice i mimo uvedenou otevírací dobu. Je ovšem nutno nás v předstihu kontaktovat na tel. č. 604 246 882 (prosíme mimo neděle a pondělí) nebo mailem rkf.nizkov@dihk.cz.
